Když chybí pocit bezpečí a jistoty, z psychiatrie se dostává těžko

Komu pomůžeme?

Přišla jsem o nejlepšího přítele, svou největší oporu. Držela mě nad vodou, i když jsem se cítila na dně. Ztráta mé fenky, mé nejbližší, největšího zdroje lásky a radosti, mě hluboce zasáhla. Od října 2024, kdy jsem si vyslechla onkologickou diagnózu, neuběhl ani rok. Již tehdy jsem si uvědomila, že je-li něco horšího než vlastní onko verdikt, je to onko verdikt někoho z nejbližších. A pak to přišlo. Sdílela se mnou vše, i moji nemoc… Po necelém měsíci, plném bolesti i vděčnosti za každý den, odešla do nebe.

Teď zažívám svou životní ztrátu, peklo. Zůstali kočičí společníci, mí vrniví léčitelé, mnohem dokonalejší bytosti, než jsem já. Mé kočky jsou teď má jediná radost, má motivace. To kvůli nim hledám cestu, jak dál, snažím se zajistit základní potřeby, existenční jistoty, klid, prostor pro terapii.

Obr.: Kočičí terapie v praxi. Diagnóza: karcinom děložního čípku

Rok strachů a nejistot pokračuje

Z čeho budu žít? Jak? Nevím. Tápu. Topím se ve vlastních myšlenkách, pocitech i obavách. Jsem reálně neschopná, fyzicky, psychicky, neschopná dorozumět se s lékaři, s úřady… Nedaří se mi zajistit ony jistoty, klid, který bych potřebovala pro uzdravení.

Cítím únavu a bolest. Hlava ani tělo nefungují (nespavost, migrény, potíže s trávením, inkontinence, bolesti svalů a kloubů), pooperační komplikace, rychlá menopauza po odebrání vaječníků  vytváří nefunkční mix, chaos bez cesty ven. Ovládly mě deprese a úzkosti, strachy, že už nedokážu normálně fungovat.

Nemám bezpečné zázemí ani rodinu, která by mě mohla (nejen) finančně podpořit. Jsem sama, snažím se najít stabilitu, postavit se na vlastní nohy, ale stojí to příliš mnoho sil, které nemám. Síly došly už dávno.

Bez dělohy, vaječníků, uzlin. Bez ní

Po totální hysterektomii jsem se ocitla jako v jiném těle, s jinou hlavou. Spustil se kolotoč myšlenek, černých scénářů, vzpomínek, obav z budoucnosti, který nejde zastavit. Probudila se dávná traumata. A přece přišlo něco, co všechno ostatní přehlušilo, děsivé ticho, prázdnota, životní ztráta.

Obr.: Má největší opora odešla mezi anděly

O co teď žádám?

Potřebuji čas na zotavenou, alespoň základní existenční jistoty, kterých se mi poslední měsíce, strávené onkologickou léčbou a rekonvalescencí, nedostávalo, kterých se mi nedostává ani ve stavu vážných psychických potíží.

Hledám (se). Potřebuji najít pocit bezpečí. Hledám šanci, jak si odpočinout od permanentního stresu se sháněním peněz na každodenní život, na střechu nad hlavou, na teplo. Potřebuji najít svůj vnitřní klid.

Prosím o podporu, která by mi umožnila věnovat se regeneraci těla i duše, která by byla šancí k zotavení.

Na co konkrétně budou peníze z této sbírky použity?

Peníze pomohou pokrýt základní životní potřeby – bydlení, nájem, poplatky, energie, internet, dopravu, jídlo.
Část financí by mi umožnila dopřát si také léčebné a terapeutické aktivity – např. rehabilitace, psychoterapie, doplňky stravy nebo lékařské konzultace.

Pokud se podaří vybrat více, ráda bych část věnovala dál lidem v podobné situaci.

Závěrem

Žádám o šanci postavit se znovu na vlastní nohy, získat pevnou půdu pod nohama a obnovit sílu, která mi umožní opět žít plnohodnotný život.
Věřím, že s pomocí lidí, kteří porozumí, se mi podaří znovu nadechnout a jednou i já budu moci pomáhat druhým.