Lujze na léčbu

Představení sbírky

Lujza je 8 letý kříženec ze Slovenska. Našli ji společně se dvěma sestrami samotné, bez matky. Adoptovala jsem jí jako 4 měsíční zdravé, hravé štěně. Miluje procházky, výlety, koupání ve vodě a dovádění se svými nejkami Sati a Berrie. Taky miluje žrádlo, pamlsky a „svoje lidi“, společně jsme dokonce jezdily na OCRC závody, než se její stav zhoršil.

Všechno vypadalo normálně až do prosince 2022, kdy se idyla začala hroutit. Vypadalo to na obyčejný zánět močových cest, před Vánoci dostala antibiotika a doufala jsem, že je vyřešeno. Celé Vánoce bohužel vypadali katastroficky, nechtěla žrát, na procházce sotva obešla blok. Po Vánocích jsem ihned jela na kontrolu, kde udělali všechny možné testy, odebrali krev a poslali do laboratoře. Jelikož krevní testy byly špatné a naše klinika malá, byla jsem odeslána na větší kliniku. Po Novém roce jsme jely na veterinu Animal clinic, kde udělali spoustu vyšetření, krev odhalila leukopenii. Lujza byla hospitalizovaná 3 dny, dle výsledků to vypadalo na leukémii. Odběr kostní dřeně jsem odmítla z finančních důvodů a s ohledem na stav Lujzy, kdy by to nemusela přežít. Na doma dostala kortikoidy, antibiotika a další léky. Bylo znát výrazné zlepšení.

V březnu 2023 se vše opět zhoršilo, začala opakovaně krvácet z nosu, teploty, zvýšené jaterní testy, znovu hospitalizace, cytologie z jaterních laloků a žluči. Během odběru bohužel propíchli žlučník. Celou noc jsme nespaly, nevěděla jsem, co se děje, nechtěla si lehnout a neustále pochodovala. Občas jsem jí položila na bok, tak chvíli ležela. Ráno jsem jela ihned na veterinu, hospitalizace, testy a nakonec odstranění žlučníku plus laváž dutiny břišní. Všechno krásně zvládla a výsledky byly lepší. V dubnu dokonce zvládla výlet, který si po dlouhé době opravdu užívala se svojí nejlepší kamarádkou Sati.

Nasazené kortikoidy pomáhaly a chvíli to vypadalo dobře. V srpnu 2023 jsme byly na kontrole, protože jsem si všimla kožních změn, padání srsti, kulhání a teploty. MVDr. odeslala krev na ANA test, který konečně odhalil skutečný problém – autoimunitní onemocnění Systémový lupus erytematosus = SLE*

*)SLE postihuje řadu orgánových systémů současně. Většinou to bývá kombinace zánětu kloubů, zánětu ledvin a kožních změn. Bývá doprovázen horečkou a chudokrevností.

Prednison způsoboval vysoké jaterní testy, proto jsme přešli na šetrnější léky – Equoral. Aby to ale nebylo tak jednoduché, samotný Equoral Lujze na symptomy nezabíral, takže jsme byli nuceni přidat místo Prednisonu Prednicortone. Nasazení terapie začalo zabírat a Lujza začala prospívat a být veselá. Jednou za čas se objeví boláky na těle a nose, začne vypadávat srst v chomáčích, ale to k SLE a léčbě patří.

Pravidelně se vyšetřovala krev, moč a jaterní testy. Kvůli vedlejším účinkům léků bere spoustu doplňků na zlepšení – Milgammu N, probiotika, které pomáhají. Myslela jsem že máme „vyhráno“, ale asi jsem si vytáhla opravdu špatného peška…

Od loňské zimy řešíme neustálé záněty močových cest. Antibiotika měla i měsíc v kuse s tím, že po týdnu jsme opět byly na veterině a zase tam byl zánět. K antibiotikům jsme zkusili nasadit i probiotika Cystopro, které naštěstí výrazně pomohly. Po zimě se všechno vrátilo do normálu.

V dubnu 2025 se Lujze objevila na zadní noze bulka. Rozříznutí a výplachy nepomohly, takže se naplánovala operace. Vše zase zvládla na jedničku, odebraný materiál na histopatologii byl naštěstí jen degenerativní změna kůže, žádný nádor (nejspíš nějaká rána, která se díky lékům nezahojila).

Po tomhle všem jsem si říkala, že už máme snad vybráno a nic už nás nečeká…jak jsem se zmýlila. Po létě začala mít průjmy, které chvíli byly a zase nebyly, Lujza hodně zhubla. Antibiotika zabrala na chvíli, to samé probiotika nebo přípravky na průjem. Několik týdnů jsem se pořádně nevyspala, protože jsme šly ven klidně i 3× za noc. Po práci, když jsem přišla domů, tak byl zaneřáděný balkón a když už nebylo možné jít na balkón, tak doma.

V říjnu se tedy MVDr. rozhodl udělat gastrointestenální testy (měla jsem podezření na alergii na drůbež). Ty odhalily nedostatek kyseliny listové, na kterou dostala tablety a zabraly, a nedostatek trávicích enzymů. Bylo nám tedy doporučeno začít dávat trávicí enzymy do každé dávky jídla. Všechno vzniklo pravděpodobně z léků, které ničí mikroflóru a funkci střev. Nově jsem i začala krmit gastrointestenálními granulemi pro podpoření trávení, protože jsem krmila BARF. Trávicí enzymy zabraly okamžitě, všechno se zlepšilo, i Lujza začala vypadat lépe.

V listopadu 2025 jsem měla podezření, že má torzi žaludku. Pohotovost to naštěstí vyvrátila. Nicméně do rána se nic nezlepšilo a radši jsme jely na naši veterinu. Hospitalizace, nález zánětu močového měchýře a nejspíš intususcepce (vsunutí střev), případně by byla nutná operace. Zatrnulo mi…další operace, uspaní, léky…naštěstí se to vyvrátilo, dostala „jen“ ATB na močový měchýř a šla domů. Na kontrole druhý den už nic nebylo vidět. Jestli to bylo jen zánětem, těžko říct.

Každopádně už na Lujze poznám, když se něco děje a je „divná“. Neustále sleduju změny nálad a chování, abych předešla dalším problémům.

Po svátcích a začátkem nového roku opět řešíme záněty močových cest. Na venčení dostává obleček, přidala jsem probiotika a snažím se chodit na kratší procházky.

I přes prognózy Lujza všechno zvládá skvěle a má chuť do života. Je jí teprve 8 let, velkou část života má ještě před sebou…Kvůli onemocnění a lékům zešedivěla a vypadá o 10 let starší.

Rozhodně to nechci vzdávat.