Představení projektu

Náš projekt je koncipován jakožto třídílná dokumentární série,
která zpracovává příběhy celkem šesti (po)zapomenutých postav české historie, které v našem realizačním týmu soukromě a souhrnně nazýváme „dobrodruhy“.

CO JE ÚČELEM PROJEKTU?
Edukovat a zajmout. Popularizovat šestici obdivuhodných osob české historie, které donesly českou stopu do různých koutů světa.

POZADÍ PROJEKTU
Na základě úspěchu dokumentu Bílá hora: Kronika povstání (premiéra 21. 6. 2022 Prima ZOOM) nabídl režisér Josef Kotalík stanici Prima ZOOM obdobně vizuálně podmanivý a informačně nabitý dokumentární výlet do české historie – tentokrát však s ambicí o zahraniční přesah, nutností záběrů takřka z celého světa a ve formátu třídílné dokumentární série. Josef Kotalík pro tuto sérii již od roku 2023 spřádá rešerše a piluje scénáře. Ve spolupráci s kameramanem Jakubem Levým natáčí záběry v zahraničí. V prosinci 2024 stanice Prima ZOOM projevila o projekt zájem a od té doby podporuje jeho výrobu. Jelikož finanční přispění této stanice bohužel nepokryje náklady na natočení a dokončení celého projektu,
rozhodli jsme zkusit sílu a potenciál platformy donio. 

PARAMETRY
Naše dokumentární série sestává ze tří epizod o stopáži 52 minut.
V každé epizodě uvidíte příběhy dvou dobrodruhů a každému z nich bude věnováno přibližně 25 minut (byť příběhy těchto mužů by vydaly na samostatný výpravný velkofilm!). Každá epizoda je vyprávěna formou čteného komentáře, hovořících respondentů
(k srpnu 2025 jsme natočili 37 rozhovorů), ilustračních záběrů
(ať už z tuzemska či ze zahraničí), doplňujících ilustrací a animací. Rádi bychom epizody doprovodili komorními hranými scénami –
což v tuto chvíli záleží i na tom, zda docílíme kýžené částky. 

Žánr: historické dokudrama/dokumentární série
Téma: historie, cestování, námořnictví, diplomacie, botanika, kartografie, antropologie, muzejní sbírky
Stopáž: 3× 52 minut

KDY A KDE
Zapomenuté dobrodruhy českých dějin točíme pro stanici Prima ZOOM. Odevzdáváme je k datu 1. 9. 2026. Pravděpodobně hned na podzim toho roku se na Prima ZOOM dočkají své premiéry.
Na stejné televizní stanici tento pořad pak budete moci vídat po dobu desíti let (licenční smlouva). Po premiéře bude pořad rovněž umístěn na platformu Prima+, kde bude k dispozici minimálně tři roky..

CO SI PŘEDSTAVIT POD POJMEM DOBRODRUZI?
Jelikož pojem „dobrodruh“ pravděpodobně nemá jednotnou definici, je na místě zeptat se, jaké postavy vlastně sledujeme, kdo jsou tito dobrodruzi, v jaké době žili, co bylo jejich přínosem pro naši zemi a co je na jejich životech vlastně zajímavého? 

1) HEŘMAN ČERNÍN Z CHUDENIC (1576 – 1651)


Vychován v Itálii, v mládí cestoval se svým švagrem Kryštofem Harantem z Polžic a Bezdružic do Svaté Země. 21. června 1621 zasedal v trestním tribunálu Staroměstské exekuce; přihlížel popravě jak svého švagra, tak i vlastního bratra Diviše.
Stal se jedním z nejmocnějších tuzemských šlechticů – zbohatl na pobělohorských konfiskátech a nabyl pověsti „skrblíka“. Dvakrát za svůj život – jako jediný habsburský vyslanec – absolvoval diplomatickou misi k tureckému sultánovi. Sloužil třem císařům, třikrát se oženil. Zemřel bezdětný.

2) AUGUSTIN HEŘMAN (162? – 1686)


O jeho původu mnoho nevíme. Avšak víme, že byl prvním imigrantem pocházejícím z Českého království, který se usídlil na severoamerické půdě. Sloužil Nizozemcům, poté Angličanům, a nakonec se stal jedním z nejmocnějších mužů Nového světa. Přes deset let tvořil podrobnou mapu Virginie a Marylandu, za což obdržel královský honorář. Toto kartografické dílo je jeho největším přínosem. Založil vlastní panství „Bohemian Manor“. Ke svému jménu vždy vpisoval přízvisko „Bohemian“, tedy „český“. Byl kartografem, plantážníkem, otrokářem, miliardářem své doby.

3) TADEÁŠ HAENKE (1761 – 1816)

Narodil se v severočeské Chřibské. Odmala inklinoval k přírodě.
Díky skvělým studijním výsledkům byl vybrán do expedice A. Malaspiny. Procestoval Jižní Ameriku, jako první muž z Českého království vstoupil na půdu Aljašky, Austrálie a dalších zemí. Zakreslil a nasbíral stovky přírodnin. Usadil se v bolivijské Cochabambě, kde zavedl plošné očkování a provozoval lékařskou praxi. Umírá v roce 1816. Ohledně jeho smrti dodnes koluje řada hypotéz.

4) JULIUS PAYER (1841 – 1915)


Narodil se v Teplicích-Šanově do vojenské rodiny. Vystudoval Tereziánskou vojenskou akademii ve Vídni a jako voják sloužil v Itálii. 
Tam se zamiloval do horolezectví, zdolával Ortlerské Alpy.
Tyto zkušenosti se mu hodily v letech 1872–1874, kdy velel strastiplné polární výpravě, odkud se jen zázrakem vrátil živý.
Stal se zřejmě nejznámějším malířem polárních motivů.
Oblíbil si jezero Bled ve Slovinsku. V roce 1912 prodělal mrtvici
a částečně ochrnul. Osamocen umírá v roce 1915.

5) ENRIQUE STANKO VRÁZ (1860 – 1934)


Nikdo vlastně neví, odkud přišel, kdy a kde se narodil a jaké je jeho pravé jméno. Přesto jde o nejspíše nejzcestovalejšího dobrodruha českých dějin, který byl svého času známější než sám Emil Holub. Navštívil takřka celý svět a na mnoho míst vstoupil jakožto první Čech. Jako první český cestovatel začal fotografovat. Vydal řadu knih a pořádal fenomenální přednášky. Nakonec umírá osamocen
v Praze. V chudobě a melancholii. Píše se rok 1934…

6) ALBERTO VOJTĚCH FRIČ (1882 – 1944)

Už jako teenager byl považován za odborníka na kaktusy.
Za těmito květinami se v roce 1901 nakonec vydal do Brazílie.
Bez prostředků, znalosti jazyka či místních kultur. Dostal se do řady indiánských kmenů – což navždy změní jeho pohled na život.
Stal se znalcem jihoamerických indiánů, mezinárodně uznávaným etnografem a nejpopulárnějším pěstitelem kaktusů u nás.
S nástupem protektorátu se uzavřel ve své vile v Košířích, ze které již nevycházel. Vlivem škrábnutí o hřebík umírá v roce 1944 na tetanus.

SPOLEČNÉ JMENOVATELE VŠECH EPIZOD
Když jsme „stavěli námět“ pro tuto sérii, zaměřili jsme se hned na několik aspektů… Věděli jsme, že tyto aspekty budou příběhy všech dobrodruhů dokonale pojit, navzdory tomu, že série zobrazuje poměrně dlouhý časový záběr napříč našimi dějinami, a sice: od konce 16. století až po polovinu století 20.

Chtěli jsme jít chronologicky od příběhů středověkých/raně novověkých až k příběhům z přelomu 19. a 20. století, kdy se cestování do ciziny stalo fenoménem, disciplínou a sensací.
K tomuto účelu nám dokonale slouží příběh renesančního šlechtice Heřmana Černína z Chudenic. Tím startujeme, a poté chronologicky prostupujeme příběhy, které nás dovedou až k První republice.

Obecně vzato jsme šli po takových postavách naší historie, které se ve jménu svých diplomatických či vědeckých misí (kartografie, botanika, fotografie,…) dostaly do – na svou dobu – exotických, vzdálených či obyvatelem českých zemí dosud nenavštívených destinací, zažily tam nevídané věci, a nakonec prožily neuvěřitelné životy. Jejich cestování bylo vždy zaštítěno reprezentací naší země.

Souhrn hlavních aspektů:
– letem světem (různé kouty světa, v různých dobách)
– smutné životní osudy, osamělé poslední roky života
– upozornění na příběhy mužů, kteří ku dnešku nejsou ve všeobecném povědomí (a dle našeho mínění by být měli)
– vědecký či diplomatický přínos daných dobrodruhů pro naši vlast
– minimální, anebo dokonce dosud žádné audiovizuální zpracování těchto příběhů (film/seriál/doku…)